Co musíte zažít, když navštívíte…Abu Dhabí

Jak už víte, ráda měním cestovní plány, takže z naší plánované dovolené autem přes Rakousko do Itálie nebo Chorvatska se díky levným letenkám z Vídně stala trochu exotičtější dovolená. Někdo v létě jezdí za teplem, někdo zase raději do chladnějších oblastí. My se letos rozhodli proložit naši dovolenou v Rakousku cestou do opravdu horké oblasti a navštívili jsme Abu Dhabí.

Za horkem tam, kde o něm něco ví

Do Abu Dhabí jsme letěli uprostřed srpna s vědomím, že jedeme sice do země, kde je opravdu horko a když říkám horko, myslím tím teploty přes den více než 40 stupňů Celsia a v noci neklesající pod třicet, ale kde ví, jak v tom horku žít. Horko nám nevadilo, neplánovali jsme procházky po plážích ani výlety do pouště.

Použili jsme logiku, když je u nás horko, zajedeme se podívat, jak si s horkem umí poradit tam, kde je horko opravdové. Vyjeli jsem do městského emirátu, kde se všichni venku pohybují pouze nezbytně nutnou dobu. V našem případě to znamenalo mezi hotelovými dveřmi a dveřmi taxíku. Všude jinde je prostě klimatizace. Byla to dobrá volba a určitě podobnou cestu rádi znovu zopakujeme. Teď ale k tomu, co zažít v Abu Dhabí.

Moderní architektura a historie Abu Dhabí

Protože většina města byla postavena až po roce 1967 jsou v Abu Dhabí vedle archeologických památek a původní, velmi skromné šejkovy pevnosti moderní budovy sahající do oblak. Pro mě osobně to byl zážitek, protože jsem zatím žádné mimoevropské velkoměsto nenavštívila. Už jenom projížďka městem v taxíku (taxíky jsou díky levné ropě v Emirátech tak levné, že není nutné přemýšlet nad jiným způsobem dopravy) pro mě byla zážitkem. Pro třídenní návštěvu tohoto Emirátu jsme vybrali tři nejdůležitější budovy.

Qasr Al Hosn

Celé město vyrostlo kolem paláce a pevnosti Qasr Al Hosn, který byl ještě v první polovině minulého století sídlem vládnoucího šejka. My tuto pevnost navštívili poslední den. Teprve tady jsme si uvědomili, jak rychle a z jaké pustiny vyrostlo město kolem nás do své aktuální, stále se rozpínající velikosti.

Pevnost sama o sobě nebyla návštěvnicky nijak zajímavá. V kontrastu staveb kolem a uvědomění si krátkého času, za který se místní šejkové posunuli z ničeho až na vrchol celosvětového ekonomického žebříčku, je ale určitě dobré ji navštívit. Její návštěva mi pomohla lépe pochopit celou krátkou historii města, ve kterém se nacházíme.

Louvre Abu Dhabí

Mnohem zajímavější stavbou, jak z architektonického hlediska, tak svým obsahem byl Louvre Abu Dhabí. Je to nádherný komplex 55 propojených moderních budov, které obsahují umělecká díla napříč lidskou historií. Louvre Abu Dhabí je také jedinou pobočkou francouzského muzea Louvre mimo Paříž.

Zajímavostí kompozice stálých expozic je chronologický způsob řazení uměleckých děl. Obrazy a sochy jsou vystavené podle časové osy. Najdete tak vedle sebe díla z různých koutů světa, která vznikla ve stejném období. Proto zde není výjimkou, že vedle sebe stojí, zcela nečekaně a přitom logicky, gotická socha Panny Marie a socha asijského Buddhy ze stejného století i další překvapivě nečekaně sousedící exponáty. Expozice velmi pomůže pro uvědomění si časových souvislostí lidské historie od pravěku do současnosti.

Vše je navíc umístěno do skvostné stavby plné bílých stěn, skel, nádvoří, průhledů a nosných kovových konstrukcí. Tato stavba už sama o sobě stojí za návštěvu celého Emirátu a já si půlden, který jsme v jejich prostorách prožili náramně užila.

Velká mešita šejka Zayeda v Abu Dhabí

Třetí, samozřejmě nejkontroverznější, ale také nejvíc emocemi nabitou stavbou, kterou jsme za náš krátký pobyt navštívili, byla Velká mešita šejka Zayeda. Kontroverzní ji nazývám z důvodu mého postoje k islámu, který je ve Spojených arabských emirátech státním náboženstvím.

Sice se v hotelu a turistických místech tváří, že není rozdíl mezi hosty různého pohlaví, ale podřazenost žen je cítit na každém kroku. Nijak osobně jsem sice nepocítila během své cesty újmu, ale byla jsem ráda, že jsem mohla cestovat se svým manželem. Jako samotná žena bych do tohoto koutu světa jela jen nerada. Genderový rozdíl v mešitě samozřejmě zesílil, už z nutnosti větší míry zahalení u žen než u mužů.

Jsem však toho názoru, že když jedu do cizí země respektuji pravidla dané kultury stejně jako to očekávám u turistů, kteří přijíždějí k nám. Nenechala jsem se tedy touto očekávanou genderovou nerovnováhou rozhodit a šli jsme se nechat okouzlit stavbou, která v kontrastu s pevností Qasr Al Hosn ukazuje, kam až sahá bohatství této země.

Není luxus jako luxus

Na doporučení hotelové recepční jsme se vydali na návštěvu mešity před západem slunce, abychom si krásu stavby užili ze denního světla a zároveň mohli obdivovat nasvětlení budovy za tmy. Když přijedete k mešitě šejka Zayeda, nevydáte se přímo ke stavbě, ale k malé skleněné kopuli uprostřed parku, která je vstupem do rozsáhlého návštěvnického centra.

Výtahem jsme sjeli do podzemí a v okamžiku vystoupení z výtahu pochopili, nový význam slova luxus. Stojíme uprostřed nákupního centra plného mramoru a zlata. Všude kolem nás jsou stánky s levnými i drahými suvenýry. Jdeme se zaregistrovat (vstup do mešity je zdarma, ale po nutné registraci). V neustálém údivu procházíme rozsáhlou podzemní, plně klimatizovanou chodbou až k dalším eskalátorům nebo výtahu. Zde, po pochopitelné bezpečnostní kontrole (a kontrole správného zahalení), vyjíždíme přímo před obrovskou bílou stavbu, která pojme až 40 000 věřících.

Mešita šejka Zayeda je svou rozlohou 12 hektarů největší mešitou na Arabském poloostrově. Toto mistrovské dílo islámské architektury otevřené v roce 2007 je celé postaveno z bílého mramoru, zdobeno zlatem a polodrahokamy a osvětleno lustry od firmy Swarovski. I když mám své výhrady k místnímu náboženství, tuto stavbu nelze jinak než obdivovat. Je to úchvatné architektonické dílo. Nemůžeme odtrhnout oči od dokonalých křivek a zlatých ozdob. Pomalu zapadá slunce a celá bílá stavba se mění před očima v zářící zlatou nádheru svítící do dáli. Je opravdu těžké se k ní otočit zády a vrátit se podzemní chodbou zpátky do reality.

Možná zase příště

Za tři dny v Abu Dhabí jsme nenavštívili samozřejmě všechno. Například vyhlášený závodní okruh formule 1 Yas Marina Circuit nebo národní park Mangrove jsme během naší krátké návštěvy vynechali. Nijak toho nelitujeme, protože i přes omezený čas jsme nasáli atmosféru tohoto místa. Příště zase navštívíme jiný z Emirátů, ať máme, co srovnávat, i když Abu Dhabí nasadilo laťku poměrně vysoko.