Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Líčení: jak a proč se to chci naučit

Ještě ráno jsem netušila, jak závažné rozhodnutí udělám během dnešního dne. Tedy abych to vzala od začátku. O víkendu jsme oznámili našim nejbližším, že jsme se zasnoubili a budeme se brát. Konečně to můžeme vykřičet do širého světa. Tedy umístit na Facebook a počítat lajky. 🙂 Samozřejmě já o naší svatbě vím o něco déle a první přípravy jsou už v plném proudu. O svatebních přípravách ale tento článek není. Tedy ne úplně.

Ráda si dávám své vlastní, soukromé výzvy a jednu předsvatební jsem si dala dnes. Chci se na svatbu nalíčit sama. Tak se to musím naučit. Když jsem nedávno psala článek Fantazie při vaření, kde vysvětluji, proč nepíšu o vaření blog, netušila jsem, že brzy budu vysvětlovat, proč nepíšu blog o líčení. I když u líčení je to v případě mé maličkosti docela jasné. Nelíčím se téměř vůbec. Třikrát do roka (na ples nebo do opery) použiju na svůj obličej můj prahistorický pudr a o něco novější řasenku. Občas zvelebím své rty leskem. Toť vše. Takže dnes se vše mění a já se chci naučit nalíčit se. Už jsem na to dost velká.

Teoretická příprava

První krok jsem udělala klasicky na Youtube. Pustila jsem si patnáctiminutové video, ve kterém si slečna během té doby nanesla na tváře asi devět vrstev přípravků a na víčkách se dostala až na úctyhodný počet čtrnácti vrstev. Na konci byla opravdu nádherně nalíčená, o tom žádná, ale to množství jednotlivých vrstev mě dost šokovalo. Například jsem vůbec netušila, že můžu na obličej nanést několik odstínů make-upu, abych si ho opticky vytvarovala. Tedy možná jsem to skrytě tušila, ale nikdy jsem to neviděla v praxi.

Po shlédnutí videa jsem si přečetla dva články na téma, jak se správně nalíčit. Z článku jsem si vypsala základní body a neznámé pojmy. Naštěstí mám v práci kolegyni, pro kterou je líčení denní chleba. Díky ní se pomalu začínám orientovat v terminologii. Dozvěděla jsem se, co se skrývá pod pojmy podkladová báze, řasenka na obočí, rozjasňovač a jaký je rozdíl v použití tuhého a tekutého korektoru. Taky mi doporučila, kterou prodejnu mám navštívit, abych se dozvěděla více od zkušeného personálu.

Nákup prostředků

Po práci jsem vyrazila na nákupy. Rozhodla jsem se to vzít z jedné vody. Zaprvé mám stále v hlavě (a na papírku) uloženy jednotlivé názvy „základních“ postředků, bez kterých žádná žena nemůže existovat. Zadruhé v sobotu jdeme na ples, což považuji za dobrou příležitost k prvnímu pokusu o nalíčení se. Tajit, že jsem navštívila prodejnu Dermacolu by bylo obtížné, protože to prozrazuje už úvodní fotka. Musím uznat, že slečna, která mě obsluhovala, byla velmi ochotná. Tedy na konci mi přiznala, že až přijdu znovu a ona tam bude, tak si mě určitě bude pamatovat, což mi na ženském sebevědomí moc nepřidalo, ale jinak byla opravdu vstřícná a trpělivá. Stejně trpělivá jako když v hobby obchodě zdůvodňuji, proč potřebuji ledlampu bez trafa a oni mi naoplátku pomalu a polopatě vysvětlí, proč takovou neseženu. Obchod s líčidly je mnohem složitější, tam ještě hrají roli odstíny, které musí být kompatibilní s mou pokožkou.

Slečna asistentka mi nejdříve popsala tři fáze vytvoření hladké pleti o konzistentní barvě. Jsou to podkladová báze (tento termín jsem už znala z předchozího dopoledního studia), make-up a transparentní pudr, který zafixuje (teď si nejsem jistá, jestli je to správný termín) ten make-up. Od prvních dvou mi nabídla zdarma zkušební vzorky. Prý abych zjistila, jestli mi to bude vyhovovat. Následně mi objasnila problematiku korektorů a vybraly jsme společně pudr. Taky řasenku. Stíny. Již zmiňovanou řasenku na obočí, o jejíž existenci jsem do dnešního dne neměla tušení. Tvářenku, která byla v akci, a kterou jsem ještě nikdy v životě nepoužila. Dál jsme nedošly. Začala jsem se v jednotlivých názvech ztrácet.

Na poslední chvíli mě ještě napadlo, pořídit si něco (odličovací gel 3 v 1, jen nevím, co znamená ta trojka v názvu), co mi pomůže všechny ty barvičky dostat zase dolů z obličeje. První krok je za mnou. Nevím jesli se těším nebo bojím, ale je to výzva. Mám miniaturní nákupní taštičku zaplněnou minilahvičkami a minitubami v hodnotě osmiset korun českých. Slibuji, že ať to dopadne jakokoliv, dám sem svou sobotní plesovou fotku. Taky slibuji, že nikdy nenatočím video, jak všechny ty serepetičky na svůj obličej nanáším.

Plním slib. Plesové líčení vidíte na fotce. Snad aspoň trošku, protože i samotné focení mi dalo zabrat. Na tvářích mám čtyři vrstvy. Nejhůř se nanáší ty neviditelné, protože nevím, jestli jich je málo, dost, nebo už moc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 + = 2