Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Óda na jarní kvítí

Webové statistiky mi řekly, že je to už více než dva týdny od mého posledního příspěvku na blogu. Hrůza! Divíte se? Já ne.

Konečně sluníčko prohřálo šedý, zimní vzduch. Taky začalo svítí déle (do polemik o změnách času se pouštět nechci), ale déle svítí a já se přesunula od počítače ven. Na kole mám našlapáno prvních čtyřicet kilometrů, ale hlavně mám nafoceno to jarní kvítí. A že toho na jaře kvete.

Květiny ve městě

Letos se vedení našeho města činilo a v centru Ostravy rozkvetly snad všechny trávníky. Jdete po ulicích a téměř pod nohama vám svítí jasně žluté narcisy a rudé tulipány, vykukují modré modřence. Nad hlavami se probouzejí stromy se svými růžovobílými baldachýny. V současném bytě bydlíme necelý rok, ale teprve teď, na jaře, jsem si všimla, že nám za domeme roste magnólie. Nebude to trvat ani týden než rozevře své obrovské květy do nekonečných spirál.

Květena lužního lesa

Pro mě je na jaře důležitější jiné kvítí. Bydlím v Ostravě a nejpůvodnější část přírody, kterou na území našeho města, ležícího na soutoku dvou velkých řek, máme, je lužní les. Dnes už bohužel jen zbytky, i ty však stojí za návštěvu. Neexistuje lepší období pro návštěvu lužního lesa než je jaro. Za měsíc či dva se spodní patro potáhne neprostupným, zeleným porostem a objeví se spousta hmyzu, který bude znepříjemňovat procházku.

kyčelnice
kyčelnice

Na jaře je však lužní les nejkrásnější podívaná, ale jen pro ty, co se umí dívat. Už z dálky jde cítít vůně medvědího česneku. Pokud však chcete na jaře v lužním lese něco vidět, musíte sklopit zrak. Tady jsou porosty sněženek (těch tedy až napřesrok, za letošními bylo potřeba vyrazit o několik týdnů dřív), sasanek, orsejů, podbělů a fialek. Předevčírem jsem už potkala i kyčelnici. Podbílky a devětsily musíte hledat skoro na kolenou. I tak je to ale nádhera!

Teď už snad chápete, proč mám ve psaní pauzy. Když se konečně večer posadím k počítači doháním resty. Ještě jsem nestihla roztřídit všechny fotky z Barcelony a už to teplo doputovalo až k nám. Trošku jsem se věnovala i svým ostatním stránkám, zvláště naturova.cz je teď na jaře zase v rozpuku. Do podzimu se mi přírodní krásy tam za oknem neomrzí, to vím, ale taky vím, že až se těch prvních slunečních dní trošku nabažím, tak je dokážu lépe propojit s povinnostmi, které jsem si nadělila a přijde čas i na blog.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3 + 3 =