Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Adventní předsevzetí

Lidé si běžně dávají do následujícího roku novoroční předsevzetí. Běžně jim tato předsevzetí vydrží několik hodin, dní nebo týdnů. Existují výjimky, ale většinou je to tak. Proto jsem se rozhodla si dát předsevzetí dva týdny před koncem roku, abych jej měla šanci dodržet. Mé předsevzetí zní:

NEBUDU NIKAM SPĚCHAT!

Myslím si, že je to dobré rozhodnutí. Rovnou jsem svého přítele poprosila, aby mě upozornil, kdybych své předsevzetí porušila. Obecně nemám ráda slovo muset. Mám pocit, že před Vánoci se objevuje ve slovníku lidí v mém okolí více než obvykle. Proč? Blíží se snad konec světa? Svět přece nekončí 360. den daného roku, ani 365. den. Co se nestihne do Vánoc nebo do Silvestra, tak se nechá na později.

Nespěchejte!

Jeden zákazník mi dnes vyprávěl, jak tento týden dal na čerpací stanici přednost pánovi, který strašně spěchal. Náš zákazník si dal ještě kafe a pána potkal o dvacet minut později pod koly kamionu. Vím, že o zbytečném spěchu už toho bylo napsáno spoustu, ale je dobré si to připomenout.  Zkuste se cestou z práce zastavit a kouknout nahoru na nebe plné hvězd. Třeba některá bude padat a Vám se splní tajné přání.  Ono to jedno okno, které nestihnete umýt může klidně zůstat špinavé do roku 2019. Zjistěte letos, co se stane, když to tak zůstane. Nechte jednu věc, u které máte pocit, že ji musíte udělat, prostě plavat. Sama jsem to zkusila a jde to.

V pondělí jsme se potkali s kamarády u nás doma na tradičním, hromadném zdobení perníčků. Dneska je středa a stále nemám doma umytý stůl od cukru. Cukr na stole vydržel, stůl pod cukrem taky. Já jsem vyspaná a včera jsem si s rodinou užila návštěvu koncertu. Dneska večer přijde řada na cukr a stůl. Prostě spěchat nebudu. Nemám kam. Advent si užívám naprosto tradičně.  Nahradí mi i tradice Vánoc. Letos jsme se rozhodli strávit svátky klidu a pohody v úplném klidu a pohodě hotelové pláže v Egyptě. Určitě se s dojmy z cesty za vánočním teplem podělím zde na svém blogu. Nikam nespěchat, to je základ. Zítra si zajdu zaspívat koledy na adventní koncert. V pátek těsně před odletem zapálíme poslední svíčku na věnci a políbíme se pod jmelím u rodinného obědu.

Byla bych moc ráda, kdyby se mi povedlo své předsevzetí dodržet i v příštím roce, ale nechci mít velké cíle. Takže teď mám před sebou dva týdny bez spěchu a doufám, že vydržím a užiju si zasloužený odpočinek. Přeji vám všem klidný a spokojený konec  adventu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *