Nebudu to tajit. Rovnou nadpis prozrazuje, co zaměstnává mou mysl a pozornost v posledním měsíci. Ano, je to golf. Vlastně by mě ještě v polovině srpna nenapadlo, že někdy budu hrát golf a navíc, že to bude před čtyřicítkou. Teď mám odehrané své první osmnáctijamkové hřiště a už se těším na další. Ale pěkně od začátku.
Na konci srpna jsem opravdu netušila, jak bude probíhat naše svatováclavská pětidenní dovolená. Nebo jinak, měla jsem úplně konkrétní představu, jak pojedeme autem v pátek po práci do Maďarska, kde jsem měla zamluvený pěkný hotýlek na jednu noc a v sobotu dojedeme hezky do Chorvatska k teplému moři, kde si užijeme velkou romatiku. Cestou zpátky se mi povedlo sehnat hotel s parkovacím místem uprostřed Budapešti, kterou můj muž Michal nikdy dřív nenavštívil.
COVID-19 mění
Ani ne 48 hodin po rezervaci veškerého ubytování a vytvoření podrobného itineráře oznámila maďarská vláda, že od 1. září uzavírá neprodyšně své hranice a pokud nejsem humanitární konvoj nebo vysoce postavený diplomat mám smůlu. Sice se mě Michal snažil přesvědčit, že je povolená cesta přes Rakousko a můžeme jet jinudy, ale já se sekla. Nechtěla jsem plánovat novou dovolenou mimo republiku a čekat na omezení, která můžou opět zhatit naše plány.
Netrvalo dlouho, zrušili jsme všechny rezervace a začali vytvářet plány nové, tentokrát tuzemské. Protože jsme v létě projezdili republiku několikrát křížem krážem, chtěli jsme tentokrát zůstat na jednom místě. Jenže, co budeme dělat na konci září na jednom místě někde v republice? Mohli jsem jet na jižní Moravu a pít víno, ale to jsme už letos o pár víkendech absolvovali. Taky jsme chvilku uvažovali o pronájmu hausbótu na Baťově kanálu a o letu horkovzdušným balónem, ale nakonec vyhrál golf.
Jsem vytrvalý nadšenec
Ten, kdo mě zná osobně, ví, že umím být velmi emotivní. Když se na něco těším, tak se ve mě probudí duše malého dítěte, a já o tom nedokážu přestat mluvit, nedokážu na to přestat myslet a úplně mě to pohltí. Umím se radovat z maličkostí a klidně to může být jen nějaké procházka na neznámé místo nebo koupě nových pěkných ponožek, prostě dokážu mít radost, která jde na mě hned vidět. Také mé těšení se na golfovou dovolenou začalo podobně.
Jenže už nejsem malé dítě. K bezmeznému nadšení dokážu přidat také svou vytrvalost, která občas přechází až v urpustnost. Pokud mě něco pohltí, tak mě to pohltí celou. Začala jsem tedy studovat pravidla golfu. Jak obecně moc nekoukám na televizi našla jsem si Golf channel a běží mi jako kulisa v obýváku téměř denně. Začala jsem si prohlížet weby hřišť v okolí bydliště. Byla jsem golfu plná. Po týdnu teoretických studií jsem se nemohla dočkat golfové dovolené. Už už jsem to chtěla vyzkoušet.
Má golfová poprvé
Nakonec jsem to nevydržela, protože má hlava byla teoreticky tak přesycená golfem, že už jsem tu teorii musela převést do praxe. Těch informací bylo moc. Tušíte správně, blíží se mé první golfové poprvé.
Pro své uvedení na golfovou scénu jsem si po dlouhém vybírání mezi šesti nejbližšími hřišti vybrala Golf resort Ostravici. Protože jsem osobně neznala nikoho, kdo by mě do golfu zasvětil, zaplatila jsem si úvodní hodinu s trenérem. Pokud chcete s golfem začít absolutně doporučuji tento postup. Byla to hodina, která mi dala více než jsem si dokázala představit. Pan trenér Libor Křesťan mi ukázal nejen, jak držet kterou hůl a jak se k úderu postavit, ale hlavně mi vysvětlil, že vůbec nevadí, když se netrefím do míčku, že na sebe nemám klást nereálné nároky. Ukázal mi, co to vůbec je golfové hřiště a mnoho dalšího. Ona ta teorie je pravdivá, ale dokud si nepohladíte trávu na greenu a na fairway nemůžete tušit, jaký je mezi nimi rozdíl. To prostě v té televizi nevykoukám.
Ze své první návštěvy golfového hřiště (tedy jen cvičných ploch) jsem odjížděla nadšená. Plánovala jsem na Ostravici zůstat hodinku s trenérem nic víc. Měla to být jen zkouška před naší golfovou dovolenou v jižních Čechách. Z hodinky se rychle staly tři a půl hodiny a odjížděla jsem jen proto, že jsme měli domluvenou večeři s kamarády. O týden později jsem na odpališti a cvičném greenu byla znovu. Neodolala jsem, prostě se to nedalo vydržet.
Cesta za golfem
Teď sedím na hotelovém pokoji a mám za sebou první den golfu v Golfclubu Herrensee v rakouském městečku Litschau. Ano, jeli jsem se učit golf do jižních Čech a spletitost cest osudu (nevím, jak to, co se občas děje, pojmenovat méně poeticky) nás zavedla na naši první pocovidovou zahraniční cestu. Nějakým děním, neděním jsem se dostala na moc pěkné veřejné hřiště, kde jsem dnes dopoledne odehrála svých prvních osmnáct jamek.
Máme před sebou ještě dva dny golfu s trenérem. Hra na hřišti je ještě lepší než trénování na cvičných plochách. Je to vlastně taková procházka parkem, kde si směr udávám tím, kam doletí můj míček. A on opravdu už někdy letí docela daleko. Našla jsem sport, který mě chytil, baví mě a žiju jím. Trošku je mi líto, že jsem jej objevila na podzim, protože se sezóna pomalu blíží ke konci, ale budu hrát, dokud to správci hřišť a počasí dovolí. Věřím, že se s některými z vás brzy potkám na hřišti a zahrajeme si spolu. Do té doby budu dále trénovat a studovat pravidla. Obojí se určitě bude hodit.
4. 11. 2020 Poznámka
Několik lidí se mě zeptalo, proč jsem vlastně začala hrát golf. Proč právě golf, že nepochopili z článku ani z příspěvků na sociálních sítích, co mě vedlo k tomuto rozhodnutí. Všem odpovídám stejně a odpověď napíšu i tady. Prostě jsme si s mužem řekli, že zkusíme něco nového. Jak víte, novinky miluji, některé mě chytí na nějakou dobu a potom zase opustí a jiné zůstanou.
U sportů to mám také tak. Kdo mě zná ví, že jsem měla období lezení na lezecké stěně, badmintonu, tancování. Jen plavání a turistika jsou asi věčné. Teď jsme hledali sport, který by mohl vyzkoušet i můj manžel, který má po DMO pohybové omezení. Já preferuji sport venku, můj muž sportoviště s kávou a oba milujeme cestování. Golf splňuje všechny tyto potřeby, protože hřiště najdete opravdu kdekoliv na světě. Mohl to být jiný sport, mohlo nás nadchnout také něco jiného, ale golf prostě přišel v tu pravou chvíli.
Lepší vysvětlení asi nemám. Nevedl nás k tomuto výběru žádný jeden specifický důvod, prostě se to tak nějak sešlo a nový kůň je tady.
