Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

S novým nadšení(m)

Last updated on 13. 5. 2020

S novým nadšením jsem se vrhla do pracovních povinností a první dva týdny budou za mnou. Utíká to ani nevím jak. Během dní, kdy nejsem v práci taky nezahálím a nadšení z návratu do běžného života je na mě vidět i tam. Včera jsem šla vyšetřovat až ve tři hodiny a doma jsem si dala dopolední čtyř a půl hodinovou úklidovou směnu. Už to po těch osmi týdnech, kdy jsem nebyla sama doma, chtělo pořádně vygruntovat. Proč?

Nadšení, když jsem doma sama

Stejně jako mi nejde psát, když je můj muž doma nejde mi ani uklízet. Tedy neznamená to, že bych doma nic za těch osm týdnů neudělala. To zase ne, ale dělala jsem jen takové ty nutné úkony. Jeden den jsem vytřela dva pokoje, druhý den další dva. Než jsem posbírala prádlo ze šňůry, utřela jsem prach v ložnici, ale na obývák se dostalo až za tři dny. Je to prostě jiné. Včera jsem byla konečně dopolene sama doma a vzala to postupně zvrchu dolů a pěkně dokola kolem celého bytu. Mám z toho radost. To zná asi každá hospodyňka, ten pocit po dobře odvedené práci. Sednout si, natáhnout si nohy a podívat se na to, jak krásně to u nás doma vypadá (ano mám velkou výhodu, mně tady deset minut po dokončení nevtrhnou tři děti a nezničí tu chvilkovou krásu).

Z uklizeného bytu mám radost, ale ale není hlavní důvod, proč o tom píšu. Ještě větší radost mám z toho, že když jsem si tady tak pěkně uklidila a nikdo mě nerušil najednou jsem získala zpátky taky nadšení do psaní knížky. Dopsala jsem další kapitolu a dokoce mám v hlavě motiv na následující. Už Xenofón tři sta let před naším letopočtem řekl:

„Co děláš, hleď dělat s co největší péčí a nadšením.“

Xenofón

Tak hledím. Jestli vydrží byt uklizený a jak dlouho to nevím, ale budu se hodně, hodně snažit, aby vydrželo mé nadšení do psaní. Protože si stále uvědomuji, že i když často odbíhám k jiným koníčkům, peču (dneska rebarborový koláč), kreslím, učím se jednoduché animace, cvičím jógu (snad to večer stihu), šiju a dělám spoustu dalších věcí, je psaní mé knížky hlavní důvod, proč jsem založila svůj blog a věřím, že na jeho konci (tedy pomyslném) bude vydání mé prvotiny.

Ono to půjde! Snad mě mé nadšení neopustí a já se budu dále blížit ke svému cíli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *