Než se dostanu k CGM vzpomenu na dospívání. V pubertě jsem si připadala spíš jako kluk. Vůbec jsem nechápala, proč se holky pořád baví o vlasech, nehtech, pleti, líčení, hubnutí, velikosti zadku, velikosti prsou a tvarech čehokoliv. Tedy když se mi začali líbit kluci, tak jsem to trošku chápat začala, ale většinou jsem své myšlenky dokázala zkrotit ve smyslu, když mě bude milovat, bude mě milovat takovou jaká jsem. To se také stalo a jsem si jistá, že jsem svého muže nesbalila na perfektní make-up, dokonale upravené nehty ani vytuněný účes na hlavě.
S příbývajícím věkem jsem ale pochopila, že pokud se chci cítit dobře, musím občas udělat něco proto, abych se sama sobě líbila a měla se ráda. Maximum většinou spočívalo v nabarvení vlasů a občasném nalakování nehtů (teď nepočítám například sprchování, holení chloupků, umývání vlasů a podobných záležitostí, které považuji spíš za základní hygienické úkony, než za zkrášlovací procedury).
Jak jste si mohli přečíst v článku, který jsem napsala, před svou svatbou naučila jsem se i líčit. Realita je však taková, že pokud nejdu na ples nebo do divadla (obojí bylo samozřejmě naposledy začátkem loňského roku) nebo se neúčastním jiné slavnostní příležitosti, omezuje se mé zkrášlování na řasenku a slazení barev v šatníku (hmmm… to by možná mohl být zajímavý námět na další článek). Tedy až do konce loňského roku.
Článek, který mi změnil život
Na konci roku 2020 zveřejnila má kamarádka Sylva na svém blogu článek Curly Girl metoda aneb Jak jsem se zamilovala do svých (vlnitých) vlasů. Dosud si nejsem jistá, jestli ji mám za tento článek děkovat nebo ji proklínat, že ho napsala (samozřejmě děkovat, proklínání berte s nadsázkou).
Ale začnu od začátku. O své vlasy jsem, stejně jako o zbytek vzhledu, nikdy extrémně nepečovala. Prostě přirozený vzhled je podle mě nejlepší. Tedy jednou za měsíc až dva jsem je nabarvila, protože jedna z mála věcí, kterou si myslím, že trošku na mně příroda spletla je odstín mých vlasů. Od šestnácti let jsem přesvědčená, že jsem se neměla narodit jako blondýnka, ale jako zrzka. Jinak jsem je pouze umyla šampónem, utřela, nechala volně uschnout a rozčesala. Bez zbytečných přípravků. O stylingu jsem neměla ani páru. Maximálně na ten ples jsem si je vyžehlila nebo natočila. Občas jsem si je nechala zastřihnout kadeřnicí nebo jsem to zvládla sama.
Je pravda, že poslední dva roky jsme už s kadeřnicí nedokázaly určit, proč se mi vlasy lámou. Rostou pořád přiměřeně, to jde vidět na odrostu barvy, ale nedorostou dále než po ramena a tam se polámou. Na nic jsme ale nepřišly. Nechala jsem to být. Tedy do doby než jsem si přečetla již zmíněný článek od Sylvy.
Ten mi změnil život. Díky tomuto článku jsem se dostala do komunity podle mě šílených dam a slečen (ano vím, že se stávám jednou z nich). Objevila jsem CGM metodu, propracovaný systémem péče o vlasy. Nikdy bych nevěřila, že za prvé vůbec něco takového existuje, za druhé mě to tak zaujme a téměř pohltí.
Můj měsíc a půl s CGM metodou
Nejdříve jsem si přečetla zmíněný článek a říkala si, ty jo, to je dobrá, že dává svým vlasům tolik energie a času. Naštěstí já nemám kudrnaté vlasy a tahle metoda je pro holky, co je kudrnaté mají, takže nic pro mě. U toho jsem měla zůstat! Nezůstala. Nedalo mi to a klikla jsem na stránku kudrnatevlasy.cz. První, co na vás na této stránce vyskočí je rozřazovací test kudrnatých holek do skupin. Já mám vlasy rovné, tak uvidím, co mi v testu vyjde, řekla jsem si a vrhla se do posuzování svých vlasů krok za krokem. Jestli plave ve sklenici vody? Jestli ho cítím mezi prsty? Co to je za otázky? Ale když to absolvovala Sylva, tak to zkusím taky. Proklikala jsem se testem až na konec a zadala svůj mail pro zaslání výsledku (chválím tento web, že se svůj výsledek dozvíte i bez zadání mailu).
A byla jsem chycená. Nemám rovné vlasy, jak jsem si celý život myslela, ale vlnité. Co to znamená? Jednoduše, znamená to, že i pro mě (rozuměj pro mé vlasy) existuje varianta péče v souladu s CGM metodou, díky které můžu nezatěžovat své vlasy škodlivou kosmetikou a dopřát jim pořádnou péči. Musela jsem se na to několikrát vyspat. Po pár dnech a nocích jsem si znovu a detilněji přečetla Sylvin článek a udělala znovu a ještě detilněji úvodní test. Možná by nebylo špatné něco udělat pro své vlasy. Třeba se mi povede je nějak posílit a přesvědčit, aby se nelámaly. Přidala jsem se tedy do Facebookové skupiny Curly Girl metoda a začetla se do blogu na webu Kudrnaté vlasy. Ojoj!
Propadám skupinovému šílenství v CGM komunitě
Začít s něčím, co jsem nikdy nedělala je opravdu náročné. Když jsem ale viděla, posun z polámaných a zničených vlasů do krásných zdravých lesklých kudrn a vln na fotkách ostátních členek skupiny rozhodla jsem se taky zabojovat. Proč ale kupují tolik kosmetiky? Já si pročetla základní pravidla o mytí, výživě a stylingu a objednala jsem si svůj první kosmetický balíček a vyfotila jsem své vlasy, abych i já mohla později porovnat, kam jsem se posunula.
Od té doby (před zhruba měsícem a půl) jsem se naučila spoustu nových slovíček. Například CGM, krusta, vytleskání, plop, clarify, hydratace, no poo a low poo, poréznost, cowash a spoustu dalších. Posunula jsem se v tom, že už nemyji vlasy každý den, to je pro mě asi největší posun. Používám a samozřejmě také nakupuji! o něco více přípravků, než jsem byla zvyklá a učím se při každém mytí nové techniky. Dokonce jsem vyzkoušela i nějaký ten styling.
No prostě propadla jsem tomu. Stala se ze mě stejně šílená osoba, jako všechny ty, které jsou ve zmíněné facebookové skupině (tímto se všem členkám omlouvám, že jsem je nazvala šílenými). Nakupuji nové produkty, zkouším, co mým vlasům vyhovuje a co jim naopak moc dobře nedělá.
Dělám dříve nepochopitelné
Dokoupila jsem si fén s difuzerem a studeným vzduchem, kartáče na vlasy a ušila saténové gumičky. Ty používám při sportu a úklidu domácnosti. Hydratuji. Dodávám protein maskami. Myji bez šampónu (občas). Snažím se nečesat za sucha (to u mých jemných vlasů opravdu nejde, pokud chci nadále chodit do práce a jinam mezi lidi). Hlavně čtu u všeho, co dám na vlasy složení jako blázen, abych náhodou nepoužila něco špatně.
Taky jsem se poprvé v životě rozhodla, že můžu na své vlasy (na pleť a další části těla jsem k této cestě došla už poměrně dříve) používat co nejvíce přírodních produktů, nebo se o to alespoň snažit. Dokonce jsem si sama doma udělala několikrát rýžovou vodu pro dodání proteinu a na styling nakonec používám 99% gel z Aloe vera (100% nevydrží bez konzervantů, bohužel).
Nejhorší mám před sebou
Jediná chemie, kterou stále zatěžuji své vlasy je barva. Už mnoho let používám stejný (chemický) odstín zrzavé barvy, který mi všichni chválí. Dokonce už tři kadeřnice si nebyly jisté, jestli je to má vlastní barva nebo ne, protože vypadá přirozeně. Tahle barva se mi bude opuštět velmi těžko.
Stále se přemlouvám a odhodlávám k tomu nejtěžšímu kroku ze všech. Do měsíce se mi snad povede vykročit ze své komfortní zóny. Zkusím si nabarvit vlasy Hennou. Jiná přírodní cesta neexistuje. Už jsem jednou někde kolem konce mého náctiletého období tento krok udělala, ale moc se mi to nepovedlo. Vlasy sice byly oranžové (určitě více než na co jsem teď zvyklá), ale taky byly těžké a splihlé. Tak uvidím. Rozhodla jsem se bojovat a vyzkouším to. Ve článcích, které jsem dosud pročetla, Hennu na posílení jemných vlasů doporučují. Tak tomu zkusím věřit. Nevím sice jestli se mi podaří udržet vlny, ale to není podstatné. Raději rovné a zdravé než vlnité a zničené.
Držtemi palce! Určitě dám vědět, jak ve svém boji za zdravé vlasy pokračuji. Ještě jednou zdravím Sylvu. Kdyby jste se některá chtěla přidat k CGM ozvěte se, ve dvou se to lépe táhne!
