Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Prstýnky už máme

Jsou nádherné. Samozřejmě ty prstýnky. Do svatby zbývá přesně měsíc. Ještě se nehroutím. To je asi nejdůležitější věta. Občas mě něco štve. Na některé věci jsem rezignovala a nejvíc mě překvapuje, jak je mi hodně věcí jedno. Kdyby nebylo lidí kolem a jejich množství opakujících se dotazů, bylo by mi dobře, možná bych se i těšila.

wedding

Sice se nehroutím, ale to neznamená, že nemám obavy. Nejhorší otázka, kterou téměř denně dostávám zní: „Už máš všechno hotové?“ Nevím. Já vlastně nevím, co všechno mám mít hotové. Mám domluvené, co mám domluvené a to, co nemám, to prostě nebude. Nebo to ještě domluvím. Záleží na důležitosti.

Prstýnky důležité jsou. Byly hotové poprvé na konci července. Zlatnice mi je ukázala a sama tušila, že je nevezmu. Vlastně mi rovnou navrhla, že vyrobí prstýnky nové. Už jsou hotové i podruhé a jak jsem napsala v úvodu jsou opravdu nádherné. Dokonce jsem chvíli zvažovala jestli sem nedat fotku, ale nevím, jestli to třeba nenosí smůlu. Raději jsem použila cizí fotku. Ono obecně je kolem svatby spousta pověr.

Koláče a otázky

První, kterou jsem se dozvěděla, bylo, že nevěsta nesmí zadělávat těsto na koláče. Já koláče nechci na svatbě vůbec. Společnost mě ovšem tlačí do pravého opaku. Koláče ke svatbě patří. Svatba bez koláčů není svatba. Toto slýchávám také téměř denně. Proč nestačí, že mám bílé šaty a prstýnky. Nechápu.

koláče

V ložnici mi stojí deset lahví tvrdého alkoholu. O víkendu jsem koupila manžetové knoflíčky a punčocháče. Domluvila jsem si odvoz na obřad a z něj. Květináři jsem mailem poslala svou představu mé svatební kytice. On má jinou představu než já. Já nevím, proč by to nemohl udělat podle mě, když já to platím. Stejný problém jsem ale řešila před měsícem v cukrárně. Takže už jsem zvyklá. Jedině kadeřnice mě zná dobře.

Takových vět o šatech, botech, výzdobě, autech bych mohla napsat nekonečně. Do toho opakující se dotazy na barvu svatby, v kolik hodin tam má kdo být a vše pořád dokola. Sama ještě na většinu otázek neznám odpovědi. Kdo mě zná, ten ví, že dodávám informace s dostatečným předstihem. Co nedodám, to není podstatné. Jen jsem si myslela, že mě zná dobře více lidí. Navíc jsme pro přístup k těmto informacím vytvořili svatební web a každému dali odkaz přímo na oznámení. Nestačí to. Otázek je i tak spousta a to všichni v dnešní době mají internetové připojení. Nebo ne?

Podpora kamarádek je důležitá

sklenička

Večer jsem si byla sednout na skleničku s kamarádkami. Jejich dotazy nebyly tak nepraktické a chaotické. Byla jsem za to ráda. Nechaly mě vymluvit se a já se možná trošku začala i těšit. Přesto stále převládá pocit, že už to chci mít za sebou. Jak celý ten slavnostní den, tak následné vyřizování spojené se změnou jména. Snad přijde chvíle, kdy si to začnu užívat.

Na manželství samotné se těším moc. Svého nastávajícího miluji a těším se, až budeme opravdu rodina. Právě proto vím, že to všechno kolem zvládnu, protože odměna je sladká a občas škrábající, když se neoholí.

  1. Martina Martina

    Moc pěkná úvaha!
    A nejhezčí je poslední odstavec😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

+ 65 = 75