Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Deset dní do svatby

Dnes nám zbývá deset dní do svatby. Na dotazy jsem si už pomalu zvykla. Zatím jsem na svatební web nenapsala čísla svědků. To znamená, že zvládám odpovídat sama. I když je pravda, že se objevují stále nové a nové otázky. Dnes mě kolegyně v práci opět překvapila ještě nepoloženým dotazem:

„Už jsi nacvičovala chůzi?“
„Jakou chůzi?“
„Chůzi k oltáři.“
„Ne, ani to nemám v plánu.“

Ale obecně jsem na tom myslím o mnohem lépe než před třemi týdny. Všechno, co mám mít objednané mám objednané a domluvené. Jsem optimista, ale malá obava jestli něco nevybouchne ve mně samozřejmě je. Čekám, jestli si nezašpiním bílé šaty ještě před obřadem nebo se nezbortí dort nebo… Nevybouchne. Kamarád Ondra mě ujistil, že příští sobotu bude hezké počasí. Nebude pršet. Já mu věřím a stejně tak věřím, že všechno půjde hladce a podle plánu.

Náplň mých dní

Většinou poznám, že nemám starosti a mám se dobře podle toho, že začínám vymýšlet blbosti. Blbosti, co tím myslím? Dopsala jsem svatební zpěvník. Jedna z věcí, které nemusí být, ale může se hodit, když máte pozvané kamarády – kytaristy i s jejich nástroji. Včera jsem vymyslela, že bych mohla zkusit zase jedno další životní poprvé. Vydala jsem se do solária. Paní za pultem se zhrozila, když jsem ji řekla, že do svatby už nemám ani dva týdny.

„To jsme měla přijít dřív, ale něco s tím uděláme!“

Asi jsem vypadala bledě. Jasně ještě předevčírem jsem nad barvou své pleti vůbec nepřemýšlela, takže pokud to půjde vidět, tak každé něco je asi víc, než to, co bylo včera. A když mě někdo během následujícího týdne zastaví na ulici a bude si chtít porovnat odstín své ruky s tou mou, budu vědět, že

  1. čte můj blog
  2. už jsem to se solárkem přehnala!

Jaké bylo další poprvé?

Pokud jste stejně jako já do včerejška nikdy nebyli v soláriu, tady máte malé shrnutí. Poležela jsem si v rakvi, kde na mě ostře svítilo osm minut umělé slunce z trubic. Byl to opravdu nový zážitek. Já nějaký výsledek zatím nepozoruju, ale zážitek to je a kolegyně mi tvrdí, že i viditelný. Třeba to uvidím i já, po dalších návštěvách. Zkusit se má šechno, tak proč ne právě teď. Dokonce i má slabá klaustrofobie nijak nezafungovala a můžu si zase odfajfknout další poprvé.

Pozitivní tečka

Vlastně si to začínám docela užívat. Všichni fungují tak, jak mají. Deset dní před svatbou řeším jen blbosti a to ke svatbě asi patří. Dokonce se i pomaličku začínám těšit. Na maličkosti. Na to, že mi někdo doma uvaří v sobotu ráno kávu. Taky na ty kytary. Na těch pár minut, které budu sedět s kamarádem Kristiánem v autě, čekat, až se na úřadě všichni seskupípodle pokynů paní matrikářky a já si budu relaxovat. Taky na dobré víno, které jsem celé léto koštovala a vybírala. A hlavně na to, že si to všichni užijí, když už to přece společnými silami tvoříme.

Díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

+ 56 = 60